Je chvíle před Novým rokem a to trochu svádí k rekapitulaci. Co se povedlo a jako vždy je i více toho co nevyšlo.
Vezmu to tedy od března povedla se nádherná týdení dovolená na horách, ačkoliv to se sněhem v čechách moc exkluzivní z kraje roku nebylo, během mé dovolené jako kouzlem od jejího počátku až do konce sněžilo a tak jsem s velkou radostí vyměnil původně naplánované kolo za lyže.
Po pohádce na lyžích následoval půl rok běžného pracovního života až do července, kdy už došlo i na původní plán s kolem, ale o tom jsem již psal a tak nemá smysl se k tomu vracet. V září následoval úraz kolene a opět jsem se utvrdil v názoru na úroveň zdravotní péče ve své vlasti. Po měsíci a půl co jsem nosil ortézu následovala rehabilitace a bohužel další komplikace. Čemuž nedávám žádnou vinu a ani nepřikládám váhu. Ale to co mě udivuje, že od začátku listopadu bylo jasné, že operace je jediné možné řešení. Na ní čekám stále, jen její termín se neustále posunuje a
poslední datum je 30. ledna. Z jednání lékaře jsem postupně zjistil, že pokud nezaplatím za termín
tak ani toto datum nemusí být posledním. Ačkoliv během marodění přicházím o dost velkou částku už z principu nemíním platit nic před tím než zjistím zda-li můžu koleno opět ohnout.
No a abych nekončil tak pesimisticky přece jen se tento rok toho povedlo víc a hlavně to co mě zajímá nejvíc, totiž, že bydlím s přítelkyní a ne každý solo jako dříve a jsem s ní šťastný.